Carbon Capture, Utilisation and Storage (CCUS)

Změny klimatu jsou dlouhodobým problémem a povědomí o škodlivých dopadech emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO₂) uvolňovaného lidskými činnostmi, jako je spalování fosilních paliv, stále roste. Ročně se uvolňuje přibližně 40 miliard tun antropogenního CO₂ a výroba vápna představuje přibližně 1% těchto globálních emisí CO₂.

Abychom zmírnili náš dopad na životní prostředí, neustále vyvíjíme a implementujeme různá řešení napříč všemi závody, přičemž pracujeme na nízkouhlíkovém výrobním procesu. 

Naše emise pocházejí ze dvou hlavních zdrojů: 

• Emise ze spalování jako výsledek spalování paliv v pecích (včetně fosilních paliv). Tyto emise můžeme výrazně snížit přechodem na účinnější pece nebo používáním nízkouhlíkových či uhlíkově neutrálních paliv (např. biomasy) a v budoucnu dokonce i přechodem na elektřinu z obnovitelných zdrojů.
• Procesní emise pocházejí z chemické přeměny vápence na vápno. Proces výroby vápna vyžaduje značné množství energie k tepelnému rozkladu vápence na oxid vápenatý, přičemž jako vedlejší produkt vznikají emise CO₂. Těmto emisím se nelze vyhnout. 

Zachycování a využití uhlíku (CCU) se týká řady aplikací, jejichž prostřednictvím je CO2 zachycován a používán buď přímo (tj. v chemicky nezměněné formě), nebo nepřímo  (tj. je transformován na jiné produkty). Jsou zkoumána některá nová použití, jako je výroba syntetických paliv, chemikálií a stavebních agregátů na bázi CO2 . Ve většině případů musí být CO₂ zachycován, koncentrován a čištěn, aby byl umožněn jeho následný transport a použití.

Naši ambici aktivně rozvíjet technologie CCU, které jsou nezbytné pro udržitelnost našeho průmyslu, ilustruje projekt nazvaný „co2ncreat“. Tento nový proces nahrazuje cement a přírodní agregáty používané v tradičních stavebních blocích vedlejšími produkty z ocelářského průmyslu a CO₂ zachyceným při výrobě vápna.

Zachycování a skladování uhlíku (CCS) je považováno za jednu z nejúčinnějších možností pro snížení významných atmosférických emisí CO₂ z lidských činností. V praxi by to bylo s největší pravděpodobností aplikováno na velké zdroje nevyhnutelných emisí CO₂, jako jsou velké průmyslové procesy.

CCS využívá technologii ke shromažďování a koncentrování vyprodukovaného CO₂ , jeho transportu na vhodné místo a skladování mimo atmosféru. Mezi potenciální způsoby uložení patří vstřikování do podzemních geologických útvarů, lze však uvažovat i o alternativním ukládání na povrchu.

Týmy společnosti Lhoist spolupracují s různými partnery na vývoji inovativních řešení CCS, jako je projekt CalCC v našem závodě Rety ve Francii a projekt EVEREST v německém Flandersbachu.